Sloup Nejsvětější Trojice (Brno)
| Sloup Nejsvětější Trojice | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Antonín Schweigl |
| Rok vzniku | 1729, doplnění 1731 |
| Umělecký směr | baroko |
| Kód památky | 19193/7-219 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | pískovec, vápenec |
| Umístění | |
| Umístění | Zelný trh |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′31,92″ s. š., 16°36′29,88″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sloup Nejsvětější Trojice je vrcholně barokní sousoší postavené roku 1729 na objednávku městského magistrátu sochařem Antonínem Schweiglem v horní části Zelného trhu v Brně ke cti Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Sloup Nejsvětější Trojice byl objednán v roce 1729 brněnským magistrátem u sochaře Antonína Schweigla, otce významného umělce Ondřeje Schweigla. Záměrem brněnských občanů bylo vzdání cti k Nejsvětější Trojici a sv. Janu Nepomuckému. Podmět k vybudování monumentu vydalo zřejmě nově obnovené laické Bratrstvo Nejsvětější Trojice působící při kostele sv. Jakuba. Po dvou letech, v roce 1731 bylo rozhodnuto sloup doplnit sochami patronů města sv. Konstantinem a sv. Primitivem. Tohoto úkolu se zhostil znovu A. Schweigl. Ostatky dvou římských mučedníků se do Brna dostaly prostřednictvím zdejší jezuitské koleje, do které byly věnovány papežem Řehořem XIII. v roce 1572.[1]
Současná hmota díla není autentická. Sloup byl opravován již ve druhé polovině 19. století. Rozsáhlé restaurování probíhalo pak v letech 1884, 1947 a 1997. Byla nahrazena většina architektury společně se sochou sv. Jana Nepomuckého a pravého andílka a některé končetiny dalších soch.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Monument má podobu oblačného pylonu, který stojící na čtyřbokém profilovaném podstavci zdobeném rostlinným dekorem. V horní části sedí postavy Krista a Boha Otce a vrchol korunuje holubice Ducha svatého obklopeného zlacenou svatozáří. Při základně sloupu stojí socha Panny Marie Immaculaty na zeměkouli s hadem. Po stranách je dvojice adorujících andílků klečících na volutách. Zadní stranu obrácenou k Petrovu obsadila socha sv. Jana Nepomuckého. V roce 1731 byly po stranách sloupu umístěny na kvádrových podstavcích sochy sv. Konstatina a sv. Primitiva oděných v římské zbroji.[2]
Sloup je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Nápisy na sloupu[editovat | editovat zdroj]
Latinský nápis na přední straně sloupu hlásá v majuskulu: VNI SVBSTANTIAE TRINO IN PERSONIS DEO PATRI NATO ET SPIRIVTI SANCTO – Jediné podstatě, trojímu v osobách Bohu, Otci, Synu a Duchu svatému. Po doplnění MCV dává chronogram v nápisu datum postavení 1729.[4] Novější podstavec zřejmě postrádá zbytek původního textu, který by zkompletoval chronogram. Evidenční karta památky z roku 1964 ještě uvádí pokračování NEC NON B. MARIAE VIRGINI – rovněž blažené Panně Marii a dále následuje otazník.[5]
Zadní strana sloupu má nápis: IN HONOREM S TRINITATIS B. V. MARIAE ET IN MEMORIAM CANONISATIONIS S IOANNIS NEPOM ANNO 1729 EREXIT NUNC VERO ANNO 1884 RESTAURAVIT INCLITA CIVITAS BRUNENSIS – K poctě Svaté Trojice, blažené Panny Marie a na památku svatořečení svatého Jana Nepomuckého roku 1729 vztyčila, nyní však roku 1884 obnovila slavná obec Brněnská.[4]
Na zadní straně podstavce sochy sv. Konstantina: In LaVDeM VnIVs trInI patrIs fILII et spIrItVs sanCtI – Ke chvále jediného trojího Otce, Syna a Ducha svatého. V chronogramu rok 1731.[4]
Na zadní straně podstavce sochy sv. Primitiva: MDCCXXXI, MDCCCLXXXIV, MCMXLVII – 1731, 1884, 1947.[4]
-
Zadní strana sloupu -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Socha sv. Primitiva -
Socha sv. Konstantina
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOLEKTIV. Brna 7 – Uměleckohistorické památky. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2015. 885 s. ISBN 978-80-86736-46-4. S. 575–578.
- ↑ a b sousoší Nejsvětější Trojice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-18]. Identifikátor záznamu 129937 : sousoší Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Saxa loquuntur. geo.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0238639. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOLEKTIV. Dějiny Brna 7 – Uměleckohistorické památky. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2015. 885 s. ISBN 978-80-86736-46-4. S. 575–578.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
